Proč chci psát o životě s depresí? Protože chci říct lidem, kteří třeba mají potíže, ale stydí se to přiznat, mají pocit, že selhali, že jsou blázni,... ať to netají a vyhledají odbornou pomoc. Deprese není slabost /žiju s depresí už 30 let a moje rodina to doteď nepochopila/. Deprese vzniká na základě mnoha faktorů / např. nedostatkem serotoninu v mozku / a je velká chyba s tím nic nedělat, protože neléčená deprese vám může způsobit těžké fyzické postižení, např. vysoký krevní tlak, onemocnění srdce, ledvin, bolesti zad, žaludeční vředy,...Často slýchám: "Přece nebudu brát léky na nervy!" Ne? A na angínu, chřipku, cukrovku.....je brát budeš? A až budeš mít následkem depresí např. infarkt, tak skončíš stejně na lécích / v tom lepším případě / Nebo si budeš svoje problémy ventilovat na své okolí, na rodinu, na děti, protože se necítíš dobře a nejsi ochoten s tím nic dělat? Tohle zase nechápu já! Žít s depresí není lehké a nejhorší je, když vaši blízcí nejsou ochotni připustit, že deprese nejsou vaše vina, že je to nemoc, jako např. již zmiňovaná cukrovka, že se snažíte s ní bojovat jak jen to jde. A nebo / což je ještě horší / vás začnou považovat za takřka nesvéprávného a taky tak s vámi zacházejí. Takže tímto apeluji na okolí depresemi postiženého, aby si o tomto onemocnění něco přečetli a netrápili bezohledným chováním nebo narážkami někoho, kdo už beztak má trápení dost sám ze sebou. Pro mě je nepochopení rodiny velmi bolestivé.
